Po dvou letech se mi opět podařilo dostat do Austrálie, v termínu 29.11. – 5.12.2009, volil jsem středisko Narromine cca 450 km západně Sydney. Prakticky ve stejném termínu tam probíhalo plachtařské mistrovství NSW (New South Welsu), cca 40 větroňů. Tento souběh měl své výhody i nevýhody. Za výhodu lze považovat pravidelný brifing, organizované stravování na letišti a celkově větší život. Za nevýhodu asi to, že jsme museli startovat vždy před závodníky, takže lehký časový ranní stres a to, že se při závodech musí v okruhu 20km od letiště kroužit doprava, což nemám moc v oblibě :-(.
Vypůjčený jsem měl kluzák Duo Discus (bez motoru) od místního klubu za rozumnou cenu na pět dnů 30.11. – 4.12.2009, v posádce jsem měl kolegu neplachtaře, který mi pomohl s náklady, avšak australská termika mu první dny dávala zabrat, takže přestal snídat a měl potíže i s udržením pouhých tekutin.
Po příjezdu 29.11. jsme vyplnili nezbytné formality, jako tradičně nikdo nechtěl vidět zápisník ani průkaz, prostě všichni věří tomu co říkáte. Příjemný překvapením bylo, že jsme zjistili, že máme českého vlekaře, který si tam nalétaval hodiny….Po vyřízení formalit jsem absoloval „check flight“, který proběhl k plné spokojenosti místního šef instruktora.
Den 1. – 30. listopadu 2009
Seznamovací let okolo letiště provázený potížemi kolegy, nicméně to dalo cca 371km do CPS. Po letu kolega prohlásil, že si dá zítra pauzu..
Den 2. – 1. prosince 2009
Již od časného rána se tvořily slušně vypadající Cu, nicméně na brifingu nás meteorolog ochladil s tím, že to bude přerůstat a bude se to slévat, takže to takový zazrak nebude. Naplánoval jsem 530 FAI trojůhelník směrem na sever, s otočkami Girlambone a Baradine. První rameno proběhlo bez potíží, pod Cu a i kolega, který se nakonec rozhodl letět , se až před těsně před první otočku choval statečně…. Po otočce jsme měl trochu potíže pochopit, kde to ty mraky mají a i krajina tam je mírně nehostinná. Místní tuto oblast nazývají kangorro country, nicméně jsme se zvedli a celkem bezproblémově pokračovali až před druhou otočku. Tam přišla lehká komplikace, že jižně i severně od Baradinu kumuly opravdu přerostly a pršelo tam. Šel jsem co nejblíže OB, pod jední zčernalým Cu jsem dotočil max výšku a rychle před postupujícím deštěm, jsme šli ťuknout cylindr OB. To se podařilo, stejně jako následné zpětné navázaní pod aktivní Cu. Toto vyžadovalo trochu návrat směrem k 1.OB. Cesta zpět do Narromine probíhala proti silnějšímu větru, takže klouzavost byla snížena a musel jsem dotáčet proti původním plánům. S ohledem na stav kolegy jsme po průletu páskou let ukočili, nicméně počasí umožnovalo ještě letět na jih od Narromine min další 2,5 – 3 hodiny, takže 750km při správném směrování trati bylo reálných.
Den 3. – 2. prosince 2009
Rapidní změna počasí a pouze Blue Sky. (modrá obloha, čisté nebe). Naplánoval jsem triangl cca 400km na východ, zkušebně jsem 2x odešel na trať, poprvé na 30km, podruhé na 45km, ale nezdálo se mi to a vrátili jsme se. Při letu mírně na jih od Narromine jsme v cca 4000ft potkali v naší výšce menší obchodní letadlo, které klesalo do Dubba (letiště cca 50km na východ od Narromine). Toto bylo takové připomenutí, že ve vzduchu nejsme sami. Ředitel soutěžě na brifingu vždy říkal, jsou tři zásady bezpečnosti při plachtění:
1. Look out (dívej se ven)
2. Look out (dívej se ven)
3. Look out (dívej se ven)
Den 4. – 3. prosince 2009
Již předešlý den večer jsem zjistil, že závodníci plánovanou trať obletěli a my jsme se chovali dosti „zbaběle“. Několikrát jsem vyslechl australskou strategii na létání v čisté, „fly straight“, tedy leť přímo, moc to neřeš a ono to vyjde… Naplánovali jsme 435Km FAI západním směrem, s OB Condobolin, Nyngan, letěli rovně a vyšlo to….Asi 2x jsem měl pochybnosti o úspěšném dokončení letu, nicméně se vše podařilo. Kolega se mě stále vyptával proč musíme kroužit s takovým náklonem, přoč tolik kroužíme apod, poté jsem někde před Nynganem nalétl krásných 10-12ft (5 – 6m/s) stoupání na celý kruh, vario veselo pípalo, tak jsem kolegu požádat ať vyndá moji kameru a natočí mi to, tu nádheru. Nicméně jsem viděl jeho ruce, jak se křečovitě drží palubní desky vedle mé hlavy a moji žádost okomentoval asi nejlepší hláškou celého pobytu: „…počkej až to přestane…“.
Den 5. – 4. prosince 2009
Předpověd dávala opět „Blue“, ale silnou, až do 12 – 14000ft, takže plán na 545km FAI s odletem z ramene, OB Toramenwah, Nyngan + bod severně Condobolin. Termika opravdu fungovala silně v oblasti 1.OB dokonce s mraky a pro nás neuvěřitelnými výškami, přes 3000m na QFE. Druhé rameno bylo rovněž skvělé, až před Nyngan, kde jsem někde ve 2500m nevzal krásné stoupání 10ft, což mě vytrestalo propadem až někam do 1100m a zvedáním se na slábém stoupání…Třetí rameno , směrem na jih jsme začali dobře, ve velkých výškách, na úrovni Narromine u letiště Totenham jsme se naposledy dobře zvedli a pokračovali k poslednímu OB. Cca 30km před otočkou je větší lesní komplex, kde se střídavě dělaly chmury a rychle se rozpadávaly, nicméně jsem věřil, že nás rychle zvednou a let dle plánu dobře dokončíme. To se bohužel nestalo, snažil jsem se zvednout, směrem k otočce již bylo pouze Blue a pokročilá hodina, zpět do Narromine přes 120km…Pokusil jsem se vyrazit k otočce, ale bohužel jsem to vzdal, vrátil se nad lesy, nalétl turbulentní, divoké stoupání a po jeho vytočení se rozhodl pro návrat, kterému pomáhal zadní vítr. Celkový dokluz byl 98km.
Nyní zpětně trochu lituji, že jsem poslední otočtu neťuknul…Dalo to traingl 508km, průměrem 98km/hod. Pokud bych ten poslední cylindr ťuknul, byl bych na 9.místě v CPS international, takto jsem na 17. :-(
Co říci na závěr?
Relativně skvěle nám vyšlo počasí, každý den byl letový, celkem za 5 dnů jsme nalétali přes 26hodin a přes 2000km. Po minulých zkušenostech z těchto krátkých pobytů jsem předpokládal letové pouze 3 dny.
Těším se na příští pobyt kdekoli v Austrálii, pohodové zemi plné příjemných a pohodových lidí.
12. prosince 2009
