Je sobota 22. července 2006. Již celý týden je počasí s teplotami kolem 30 °C a bylo by asi lépe u rybníka s lelkama. Ráno, kolem desáté hodiny, začaly nad "Orličkami" naskakovat první kumuly a s narůstající teplotou mráčků přibývalo. Byly vyřčeny nápady, co by se dalo uletět. Je rozhodnuto, že poletíme s Mirkem Sklenářem společně po trati Žamberk - Česká Lípa - Žamberk, což dá "třista". Když to půjde, tak po České Lípě otočíme Rychnov nad Kněžnou - Hodkovice a s návratem do Žamberka by to dalo "pětset". Počasí se neustále zlepšovalo a v duchu jsme doufali, že to bude ještě lepší. Jak se později ukázalo, bylo.
Ještě před startem jsem byl požádán "afisákem" Bohoušem Smejkalem, zda bych nešel na naviják udělat čtyři lana se žáčkem. No, a protože Bohoušovi se neodmítá, šel jsem tahat. Klidu mi to ale nepřidalo. Kolem půl dvanácté bylo odtaháno a jdu na start. V tu dobu byl už Mirek skoro půl hodiny ve vzduchu a vyrazil. Start proběhl v pohodě a po vypnutí v šesti stovkách to dávalo 1-1,5 m/s. Dotočil jsem do třinácti stovek a šel zkusit další mraky v okolí letiště. Neklid z funkce navijákaře se projevil nervozitou a ne, a ne se v dalších stoupácích ustředit. Vyklesal jsem do 450 m a vypadalo to na sednutí. Zkusil jsem ještě oblíbené místo za "mlíkárnou" a dalo to rozbitých 1,5 m/s. Od osmi stovek jsem nabral na klidu a dotáčím do 1 200 m a pokračuji k Vamberku. Nalétávám 1,5-2,0 m/s, ale nechce mě to pustit výš jak do patnácti stovek. Mirek je tou dobou někde u České Skalice a myšlenka na společný let bere za své. Vydávám se směrem k Dobrušce a po několika menších stoupácích nacházím východně od Jaroměře konečně "šprajc", který patřil k tomuto dni. Dva až tři metry do osmnácti stovek. Dotáčím a rozjíždím Diskuse směrem na svah vedle Hořic. Paráda! Konečně mohu chvíli tlačit a chvíli přitahovat. Dojíždím severně od Jičína a vytáčím společně s nějakým padáčkářem 2 100 m a mohu se pustit za Mirkem, který se mi hlásí u Kozákova. Jedu tam. Kozákov nezklamal a dal tři metry. Točím do 2 200 m a jedu přes Hodkovice k Českému Dubu. Dávalo to "jen" dva metry a to je ten den málo. Znovu kloužu až nad rybníky u Stráže pod Ralskem, kde Míra točí třímetr a chystá se na přeskok na otočku do České Lípy, kde v tu chvíli nejsou žádné mraky. Zajíždím k němu, abych taky dotočil. Je to místo, po které jsem ho doháněl až na rozdíl pár minut. Bohužel, pak už se mi jen vzdaloval. Dotáčím 2 400 m a jdu otočit Lípu. Tím okamžikem je Lípa nejvzdálenějším bodem od Žamberka, kam jsem to v životě "domával". Po otočce se vydávám více severněji pod mraky a dotáčím 2 400 m na třímetrovém stoupání. Pokračuji zpět k domovu na rychlosti 140-160 km/h. U Stráže potkávám Banjo s Frantou Matouškem. Točí čtyřmetřík, a tak si ho vychutnám s ním. Znovu rozjíždím na 160 km/h. Pěkná řada se rýsovala od Kozákova dál, a tak ji jdu vyzkoušet. Fungovala. Jedu pod ní až na 15 km od Dvora, kde mám 1 300 m a nacházím 3 m/s. Vytáčím do 1 800 m a pokračuji dál k České Skalici. Kousek před ní točím třimetr do 2 200 m a rozhoduji, vzhledem k mrakům, o vynechání Rychnova o otočce v Šumperku. Kroužení u Skalice bylo na dlouhý čas posledním. Zrychluji na stošedesát a jedu k Orlickým horám. To co následovalo byla jízda! Stačilo jenom držet správnou stopu. Prolétával jsem úsek 7 km, kdy to dávalo při 180 km/h tři metry! Oproti předpokladům mraky skončily u Haničky, a tak jsem si z ní udělal otočný bod. Dalším otočným bodem, v pořadí třetím, byl Dvůr Králové nad Labem. Čtvrtým otočným bodem pak Suchý Vrch. Od vzpomínané Skalice jsem nemusel ani jednou točit a dalo to 150 km v rovným letu na rychlosti 120-200 km/h. Tak trochu "Austrálie". Po otočce "Sucháku" jsem pokračoval směr Náchod. Na úpatí Deštné nalétávám ještě ve čtvrt na sedm 3 m/s a vytáčím jej do 2 000 m. Pokračuji k Náchodu, který bez problému otáčím pořád ve dvou tisících a nasazuji na dokluz do Žamberka. Výšky je tolik, že v závěru tlačím co to dá, a protože chci udělat nad hangárem průlet a mám na rychloměru 230 km/h, musím udělat na pátým kilometru velkou zatáčku na vytracení (???) výšky! Znovu tlačím a po čtyřech hodinách a čtyřiceti pěti minutách čistého času na trati můžu prohnat Diskuse OK-0416 vítězně na hangárem.
Byla to super jízda, která mi zůstane dlouho ve vzpomínkách už proto, že to byl teprve druhý přelet s Diskusem a mých prvních 500 km. Po přistání a stažení dat z loggeru zjišťuji, že jsem celkem uletěl 531 km s průměrnou rychlostí 111 km/hod! Mirek sedal asi 40 minut za mnou a ještě v 19:30 hod, měl nad městem stupání 2,5 m/s.
Byl to sakra pěkný plachtařský den!
